Molotovův koktejl

Čepičáři

Tak jsem si osobně označil skupinu podivně vypadajících rozháraných hochů, kteří se vyznačují nošením čepic s extrémně dlouhými kšilty. Včera jsem se dozvěděl, že tento bizardní módní doplněk je jakousi vizuální deklarací příslušnosti k určité studentské skupině. Na naší univerzitě se čepičářská lóže honosí volnomyšlenkářstvím a jejich dlouhý kšilt je odznakem toho, že je nikdo shora neovlivňuje. Chudáci kluci na katolické univerzitě ostrouhali s pidikšilty. Na těchto organizacích je ale nejzajímavější jejich činnost. Tou je chlastání a neustále ztrapňování se. Opravdu se nadřou, když od rána do večera všem dokazují, že jsou úplní kreténi. Co je ale nejpozoruhodnější, o členství v klubu magorů je poměrně velký zájem. Aby se předešlo přijetí někoho normálního, provádí starší členové na kadetech potupné obřady, které by se v našich podmínkách jistě nazývaly šikanou. Slyšel jsem třeba že představený ultrapošuků namočí nováčkům do čepic a ti si je pak musí dát na hlavu. Taky jdou zvěsti o tom, že nováčci musí hrát před staršími nahulatí divadlo. Co někteří neudělají pro členství v referenční skupině!? Pokud jste šáhlí osamocení pošuci, místí skupina mladých intelektuálů má pro vás otevřenou svou poblitou náruč.

Stávky a zastávky

Ano, Belgie patří do skupiny frankofonních národů. Není myslím třeba rozebírat, jaké dominantní charakterové rysy u nich převažují. Nechtěl bych je označovat přímo za lenochy. Spíš bych řekl, že si umí vážit práce. Dokazuje to například to, že víc dní prostávkují než propracují. Včera se například rozhodli řidiči autobusů připomenout veřejnosti svou nepostradatelnost. Já jezdím na kole, takže se mně to nedotklo, ale necyklistická veřejnost se musela potrápit pěší chůzí. A to všechno kvůli tomu, že v Andrlechtu se rozhodla skupina marokánských mladíků připomenout řidičům autobusů, že by MHD mělo být zdarma. Pravda Molotovovy koktejly jsou opravdu nebezpečným druhem pomsty za udělenou pokutu, ale co revizoři čekali od horká krve místních přistěhovalců. Představte si to v Brně. Nádhera....

Řidičáky

Takováto stávka, ale vyžene do ulic i mnoho svátečních řidičů. Podle mně by mnozí za volant vůbec neměli sedat. Jako cyklista se necítím zrovna bezpečně, když se po ulici prohání šílenci, co můžou udělat opravdu cokoliv. Mnozí z nich nejenže pravidla silničního provozu nerespektují, ale dokonce je ani neznají. Před dvaceti a více lety totiž v Belgii nebylo povinné absolvovat autoškolu a k získání řidičského průkazu stačila plnoletost.

Manneken Pis

Nedávno jsem měl možnost se přesvědčit, že skutečně platí rčení o tom, že i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo. Co se Čurajícího chlapečka týče (vlám. Manneken Pis), jednalo by se nejspíš o hru Mnoho povyku pro nic. Tento malý čůrá... má dokonce i svůj šatník, fanklub a samozřejmě i sponzory. Proč je tato fontánka v Bruselu, o tom historické prameny mlčí. Legendy, které ji provází jsou rozličné. Většinou se ale shodnou na tom, že když se děla nějaká významná událost, malý chlapeček u toho čůral. Jak podivné v Bruselu! Jisté je, že v okruhu pěti set metrů od této miniaturní bronzové sošky stěží narazíte na hospodu, která by se na ni nějakým způsobem neodkazovala. V přilehlých obchodech se suvenýry můžete koupit malé čurající chlapečky v podobě otvíráků, těžítek a dokonce i vývrtek. Hádejte, co má místo svého malého.....Když vás environmentálně příznivý pocit z toho, že malé je milé, přestane naplňovat, je tady přece spousta černochů.....

Placené WC po Bruselsku

Nad ukázněností místních močířů nezbývá než žasnout. S vědomím toho, že pomočili schody, nechají uklízecí četě spropitné. Těžko říct, jestli si je vezme.....





A takhle
to
začíná...

Cesta k zářným zítřkům

Svébytná ochrana soch proti škodlivému vlivu SMOGU? Výzva mládeži k aplikování bezpečného sexu? Varování před tím, že cesta k blahobytu nemusí vždy nutně vonět po růžích? Možná od každého trochu. Rozkošný street art.