úterý 10. června 2008

Dlouhý život

 Dlouhý snídání Dlouhý pondělí

Dlouhý Caffé Belga Dlouhý pohár belgickýho piva

Dlouhá kocovina Dlouhý život

příliš dlouhý na to, aby…
 Dlouhý peníze a dlouhá touha spát

Dlouhý dopoledne

plný jazzu v prachu a chcánkách Ixelles

Tak dlouhých Ixelles
 Dlouhá Chaussee de Wavre Dlouhá Zenne. Dlouhá moc dlouhá

Dlouhá láska, příliš Dlouhá a vzdálená na to, aby…
 Dlouhá cigareta Dlouhý otevírání očí

Dlouhý telefony Dlouhý emaily

Dlouhej černej Bob na ulici


Dlouhý pití v dlouhým dopoledni

Dlouhý televizní seriály

Dlouhý pákistánský hranolky v dlouhý bagetě

Dlouhý rozhovory do dlouhý noci

Dlouhý bubnování a dlouhej zpěv

Dlouhý hádky na ulici Dlouhej hněv

Dlouhá bilance na hraně

příliš dlouhá na to, aby…


Dlouhý gesto dívky kouřící v Caffé Belga

Dlouhé opálené dívčí stehno

Dlouhé večery ve sklepě Dlouhý policajti

Dlouhý pokerový noci v dlouhým dýmu

Dlouhý příběhy a dlouhá zábava
Dlouhý učení v závěru

Dlouhý dny

příliš dlouhé na to, aby...
 
 …aby tak zakrátko skončily!!!!
 
Ano, nechal jsem se inspirovat Topolem. Proč ale ne,
když tuto báseň jako by napsal přímo pro naši ulici
Longue Vie. Musel jsem jí tu báseň dát darem. Zaslouží
si to!
Kdo by si chtěl zkusit dlouhý život v této ulici Dlouhého
života, tak ať se mně ozve na email lkalik@email.cz. Dá
se to zařídit třeba jen na červenec a srpen.


Naše předzahrádka Dlouhý život, teprv 15

čtvrtek 5. června 2008

Krvavá svatba

Tématem mého dnešního příspěvku nebude ani pokračování Tylova trháku Krvavé křtiny ani reportáž z promítání nového Tarantinova filmu, ale Antverpská burza diamantů. Nechal jsem se sice inspirovat názvem filmu Blood Diamond, ale jinak jsem šel po horké stopě aktuálních novinových článků. Takže i ti, co zmiňovaný snímek s DiCapriem v hlavní roli viděli (film bez ironie s mimořádnou vypovídací hodnotou), se můžou dozvědět něco nového z tohoto nebezpečně zářivého byznysu.

Začnu, jak je zvykem v naší environmentální branži, několika působivými čísly. Antverpským přístavem projde více než 80% světové těžby diamantů. Na pět set let staré diamantové burze se s 60% obchoduje přímo. Na zbytek jsou vázány brusírny a dalších 1750 firem, které prodávají diamanty zpracované. Právě tyto firmy často nakupují surové diamaty z velmi pochybných zdrojů. Podle zpráv NGO´s zaměřených na tuto problematiku se jedná o 10-15% prodaných šperků. Mělo by to odpovídat obchodům zhruba za 14 milionů EUR. Přestože zástupci těchto firem tvrdí, že všechny použité diamanty byly získány na základě spravedlivého obchodu, ne vždy tomu tak pravděpodobně je.

A odkud že se tyto blýskavé kamínky berou? Velmi často ze zemí, kde geologové jejich výskyt vůbec nepředpokládají. Naopak země, které dříve diamanty těžily a ve kterých probíhá nebo probíhal válečný konflikt, nevykazují oficiálně žádnou těžbu. V současnosti se jedná především o Pobřeží slonoviny. A jak to funguje? Zcela prostě. Rebelové a jejich guerilly nejdřív získají kontrolu na nalezištěm diamantů. Většinou u toho vyvraždí pár vesnic. Děti pak použijí na otrockou práci. Ty pak, jak za starých časů na Klondiku, rýžují diamanty, které se následně propašují do některé ze stabilních afrických zemí. Tam už čekají milí pánové s belgickým pasem a spoustou papírů, které zaručí čistý původ těchto kamenů. No a za vydělaný peníz rebelové míří rovnou do nějakého supermarketu zemí, co mají nato. Koupí si pár šikovných zbraní a pustí se do dalších vesniček.

No a jak ta škaredá pohádka skončí? Dobře milé děti. Nakonec se vezmou a budou žít šťastně až do smrti. Na svých prstech pak budou nosit prsteny, které ztvrdí nejen jejich lásku, ale taky jejich lhostejnost vůči okolnímu světu. Nezáleží přímo na tom, jestli váš kamínek našlo nějaké zotročené Afrikánče. Diamantová těžba není žádný med nikde na světě. Takže i když jsou tyto kamínky čisté jako sklo, skrývá se za nimi špinavá práce a často z nich kape i krev. V mém okolí je spousta párů hledajících vhodný prsten k okroužkování. Pevně doufám, že jsem neházel diamanty sviním. Nevím, jestli bych se chtěl zúčastnit nějaké diamantové svatby. Howgh!



pondělí 2. června 2008

Zinneken Parade

Stalo se takovým zdejším dobrým zvykem otevřít každý víkend pomyslné brány Bruselu podivínům všeho druhu. Kravaťáci a škrobení europanáci mívají v tuto dobu vstup do úzkých uliček historické části města zakázán. Svou jinakost zde již demonstrovali milovníci předků, po nich v pestrobarevných oblečcích milovníci zadků, také feministky, jazzmeni a v neposlední řadě cyklisté.


Zlatým hřebem bruselských parád byla asi Zinneken Parade, která proběhla tento víkend. Taky aby ne. Byla totiž celá v režii zdejších umělců. Ti jak známo od nepaměti oplývají svobodným duchem a normálnost je něco, co za svůj pohroužený život většinou nepoznají. To by bylo, aby se jich v milionovém městě pár nesešlo. No a že je Brusel město výjimečné, sešlo se jich hned 2500.


Tento rok dali své kreativní hlavy dohromady již po páté. Téma, které vymysleli je pro zdejší město opravdu palčivé. Mnou již několikráte zmiňovaná sestřička řeky Seiny stoka Senne opravdu zapáchá a o nízké kvalitě vody není pochyb. Letos tedy umělci vypracovali kostýmy a alegorické vozy právě na téma „Voda“. No a že mají místní umělci srdce zelené právě jak voda v Senně, tak většinu kostýmů vyrobili z recyklovaných materiálů. S nimi a nebo v nich pak tři hodiny proudili městem a jak řeka rozdělili město natruc turistům.


Mnohé z nich pak bylo možné vidět v neděli na zahájení ekologického týdne. (k prolínání akci zde dochází zcela běžně-viz. foto) K této příležitosti uspořádalo město hudebně-divadelní festival v Jubelen parku. Samozřejmě, že se to neobešlo bez ochutnávek bio-produktů a zmrzlin z bio-mléka. No a komu se ze všech těch fair trade a bio věcí zvedl kufr, tak mohl jít na kompostovaní záchod a odnést si své exkrementy jako hnojivo pod stromeček. Ne, nemyslím už na Vánoce. To mně v tomhle vedru ani nenapadlo. Totiž každý, kdo se akce zúčastnil, si mohl domů odnést v tašce malý živý stromeček. Osobně se ale obávám, že ti co zůstali až na večerní koncert, si domů odnesli jen malý stromeček.

http://zinneke.org/2008/

a Feest van het Leefmilieu:
http://www.ibgebim.be/Templates/Default.aspx?id=13014&langtype=2067