Vítání jara ódou na wafli:)

Slunce se odráží v krystalcích cukru
a jezírcích čokolády na ohřáté wafli
Před vojenským muzeem kouří teenageři, mají to za sebou
Čas si taky na chvíli sedl na zadek
a mžourá vstříc prvním paprskům
Oo, mám hlad.

Rady do života

Rada 1: Chcete- li hubnouti, Bruselu lepší se vyhnouti. Když má nějaká země za národní jídlo hranolky a majonézou, wafle se šlehačkou a čokoládové bonbóny, to vše zajezené bílými bagetami, croisanty a tučnými sýry a zapité nekonečným množstvmí různých piv, není se co divit. Divím se, že tady nepotkáváme tlusté lidi , zřejmě je to všechno jen past na důvěřivé cizince, kteří neznají míru.:)

Rada 2: S vizáží Tamary, pozor na araby. Tamara je pro muže arabského světa ženou naprosto fascinující a neodolatelnou. Nelze kolem nich projít, aniž by nereagovali pokusy o konverzaci, pískáním, troubením, nabízením vlastních synů, či alespoň bezkrupulentním zíráním. Tamara chtěla jet první domů, pak chtěla vraždit a teď je povýšeně ignoruje, což se ukázalo jako nejlepší strategie. Její výhodou také je, že umí říct v arabštině "No je toto možné!", což některé minimálně zdrží.

Rada 3: Studentské vidličky, jedině do myčky! Po zkušenostech z Jiráskovky (obou:) lze říci, že dobrým modelem pro studentské priváty je myčka na nádobí. Odpadne tak hlavní třecí plocha většiny studentských privátů, ušetří se spousta lidské energie a myslím, že i vody. Po zkušenostech z ulice Dlouhého života se však sluší dodat, že o zábavu pak studenti stejně nepřijdou, protože někdo, to do té myčky musí dát, někdo ji musí pustit a někdo to zase všechno vyndat. Taky se najde spousta lidí, co to tam dávaj i s jídlem, nebo blbě (neefektivně) a některé nádobí se prostě musí umít i normálně. Přesto stále trvám na úspoře (zejména negativních) energií.

Rada 4: Drž krok s módou! Konečně došlo na maminčina slova, připadám si jako šupák. V Bruselu se ženy i muži umí opravdu dobře oblíct, drží krok s módou a večer v kavárně může člověk jen zírat. Kromě H&Mka, které už vykoupila Tamara, jsou v celém Bruselu i spousty sekáčů, kde se dají sehnat dost pěkné věci za dost pěkné ceny. Jeden obchodník u nás sondoval podmínky na trhu v České republice: "Máte tam taky takové obchody?". Rád by expandoval.

Rada 5: Fandíš-li pytlovému sběru, vyhni se Bruselu. Odpadky se v Bruselu nedávají do popelnic, ale do speciálních pytlů, které si každý musí koupit. Do bílého směsný odpad, do žlutého papír, do modrého tvrdé plasty, plechovky a nápojové kartony. Tenhle systém je efektivnější, co se třídění týče a umí být i motivační z finančního hlediska. Lépe ale funguje tam, kde není úplně anonymní, což v Bruselu moc neplatí. Každopádně někteří se s tím moc nemažou a vrší na chodníky hormady v pytlech, i bez pytlů, v dobu, kdy se odpad sváží, ale i naprosto svévolně. Výsledný smyslový dojem - nic moc. Jaké tady mají výsledky jinak zatím nevím. (Cítím se skoro povinována vydat nějaký odpadový speciál:)

Rada 6: Muži, pozor na pesticidy!