
Tak jsme dneska byli na exkurzi ve Výzkumném středisku jaderného odpadu. Poučeni chytrým filmem, že radioaktivita je vlastně v přírodě úplně přirozená, jsme vyrazili očíhnout belgický středně nebezpečný radioaktivní odpad. Některým spolužákům se přitížilo u žaludku, jiní zezelenali. U většiny ale nebylo jisté, jestli je to reakce na obrovské množství barelů nebo na první zimní den. Dnes jsme tady měli cca -5 stupňů Celsia. Někteří afro-asijští spolužáci poprvé v životě viděli námrazu a nemohli uvěřit tomu, že v mé krásné rodné zemi máme dokonce i sníh. Nicméně místní podnebí výrazně podporuje přímořský vítr, takže i spolužačka z Islandu vyhlásila zimu za zahájenou.
Na výše uvedeném odkazu můžete najít několik romantických fotografií. Např. já a jaderný odpad :-) a pak především makety a vysvětlivky k experimentálním laboratořím, které se nacházely přímo pod námi v hloubce - 200 metrů pod zemí. Dneska byl porouchán výtah, takže jsme přišli o možnost podívat se dolů, jak bylo domluveno. Snad je to tak lepší. Vím, že mám pojištění na výlety do hor, ale o sestupu do vrtů a šachet si nejsem jistá :-)
Možná Vás překvapí, co dělá uprostřed jaderné budoucnosti fotka dnešního oběda. To jsem prostě musela blejsknout ... tohle totiž máme každý den v nabídce jídel ve škole. Vlámská národní pochoutka. Brambory s kyselým zelím a opečeným párkem :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat