Tématem mého dnešního příspěvku nebude ani pokračování Tylova trháku Krvavé křtiny ani reportáž z promítání nového Tarantinova filmu, ale Antverpská burza diamantů. Nechal jsem se sice inspirovat názvem filmu Blood Diamond, ale jinak jsem šel po horké stopě aktuálních novinových článků. Takže i ti, co zmiňovaný snímek s DiCapriem v hlavní roli viděli (film bez ironie s mimořádnou vypovídací hodnotou), se můžou dozvědět něco nového z tohoto nebezpečně zářivého byznysu.
A odkud že se tyto blýskavé kamínky berou? Velmi často ze zemí, kde geologové jejich výskyt vůbec nepředpokládají. Naopak země, které dříve diamanty těžily a ve kterých probíhá nebo probíhal válečný konflikt, nevykazují oficiálně žádnou těžbu. V současnosti se jedná především o Pobřeží slonoviny. A jak to funguje? Zcela prostě. Rebelové a jejich guerilly nejdřív získají kontrolu na nalezištěm diamantů. Většinou u toho vyvraždí pár vesnic. Děti pak použijí na otrockou práci. Ty pak, jak za starých časů na Klondiku, rýžují diamanty, které se následně propašují do některé ze stabilních afrických zemí. Tam už čekají milí pánové s belgickým pasem a spoustou papírů, které zaručí čistý původ těchto kamenů. No a za vydělaný peníz rebelové míří rovnou do nějakého supermarketu zemí, co mají nato. Koupí si pár šikovných zbraní a pustí se do dalších vesniček.
No a jak ta škaredá pohádka skončí? Dobře milé děti. Nakonec se vezmou a budou žít šťastně až do smrti. Na svých prstech pak budou nosit prsteny, které ztvrdí nejen jejich lásku, ale taky jejich lhostejnost vůči okolnímu světu. Nezáleží přímo na tom, jestli váš kamínek našlo nějaké zotročené Afrikánče. Diamantová těžba není žádný med nikde na světě. Takže i když jsou tyto kamínky čisté jako sklo, skrývá se za nimi špinavá práce a často z nich kape i krev. V mém okolí je spousta párů hledajících vhodný prsten k okroužkování. Pevně doufám, že jsem neházel diamanty sviním. Nevím, jestli bych se chtěl zúčastnit nějaké diamantové svatby. Howgh!
Žádné komentáře:
Okomentovat