Rada 2: S vizáží Tamary, pozor na araby. Tamara je pro muže arabského světa ženou naprosto fascinující a neodolatelnou. Nelze kolem nich projít, aniž by nereagovali pokusy o konverzaci, pískáním, troubením, nabízením vlastních synů, či alespoň bezkrupulentním zíráním. Tamara chtěla jet první domů, pak chtěla vraždit a teď je povýšeně ignoruje, což se ukázalo jako nejlepší strategie. Její výhodou také je, že umí říct v arabštině "No je toto možné!", což některé minimálně zdrží.
Rada 3: Studentské vidličky, jedině do myčky! Po zkušenostech z Jiráskovky (obou:) lze říci, že dobrým modelem pro studentské priváty je myčka na nádobí. Odpadne tak hlavní třecí plocha většiny studentských privátů, ušetří se spousta lidské energie a myslím, že i vody. Po zkušenostech z ulice Dlouhého života se však sluší dodat, že o zábavu pak studenti stejně nepřijdou, protože někdo, to do té myčky musí dát, někdo ji musí pustit a někdo to zase všechno vyndat. Taky se najde spousta lidí, co to tam dávaj i s jídlem, nebo blbě (neefektivně) a některé nádobí se prostě musí umít i normálně. Přesto stále trvám na úspoře (zejména negativních) energií.
Rada 4: Drž krok s módou! Konečně došlo na maminčina slova, připadám si jako šupák. V Bruselu se ženy i muži umí opravdu dobře oblíct, drží krok s módou a večer v kavárně může člověk jen zírat. Kromě H&Mka, které už vykoupila Tamara, jsou v celém Bruselu i spousty sekáčů, kde se dají sehnat dost pěkné věci za dost pěkné ceny. Jeden obchodník u nás sondoval podmínky na trhu v České republice: "Máte tam taky takové obchody?". Rád by expandoval.
Rada 5: Fandíš-li pytlovému sběru, vyhni se Bruselu. Odpadky se v Bruselu nedávají do popelnic, ale do speciálních pytlů, které si každý musí koupit. Do bílého směsný odpad, do žlutého papír, do modrého tvrdé plasty, plechovky a nápojové kartony. Tenhle systém je efektivnější, co se třídění týče a umí být i motivační z finančního hlediska. Lépe ale funguje tam, kde není úplně anonymní, což v Bruselu moc neplatí. Každopádně někteří se s tím moc nemažou a vrší na chodníky hormady v pytlech, i bez pytlů, v dobu, kdy se odpad sváží, ale i naprosto svévolně. Výsledný smyslový dojem - nic moc. Jaké tady mají výsledky jinak zatím nevím. (Cítím se skoro povinována vydat nějaký odpadový speciál:)
Rada 6: Muži, pozor na pesticidy!
Příspěvky
3 komentáře:
Tvé zkušenosti s odpadem odpovídají mým zkušenostem z Paříze - když člověk vyleze v sedm hodin ráno, cítí se jako na smetišti.
Když tak nad tím přemýšlím, Jiráskova má s Paříží mnoho společného.
- Pedro Pedrito Gonzales
Po dnešním pozorování musím ještě říct, že záleží na čtvrti - někde ve městě to funguje a jinde ne. Ale nevím jestli to souvisí s temperamentem obyvatel nebo typem zástavby. Ale hlavně, jak se někde nastaví kultura (jedno jaká), tak už se to drží:)
Tak ten mix informací a rad je úplně skvělej.. Teď už taky vím, proč mám nedůvěru k pesticidům, dík za vysvětlení. Jinak ten pytlový sběr musíš pořádně zjistit, abychom o tom věděli i u nás co nejvíce. Někdy začátkem roku byla reportáž v rádiu, že Brusel bude mít kontrolory, kteří budou monitorovat čistotu třídění v pytlech a budou moci dávat i pokuty - že by vedlejšák pro studenta zapáleného do odpadů?
Dnes večer to vidím na palačinky, úplně cítím tu vůni čerstvé wafle. Taky to polévají javorovým sirupem? A jé, už vím co budu vyhánět z hlavy po zbytek dne...
Okomentovat