Troufám si také tvrdit, že všichni znáte spisovatele Franze Kafku. O tomto literátovi se tvrdí, že nikdy nevytáhl paty z Prahy. Že to byl usedlý tichý muž s komplexy, který upřednostňoval sebetrýznění a celibát před láskou žen a světskou zábavou. Není to ovšem pravda.
Kafka stejně jako kavky byl taky jednou na tahu. Místem jeho, troufám si říct, trdliště byl jak jinak než Brusel. Po té, co zde mladý Kafka opojený belgickým pilsnerem hýřil a dováděl, zanechal v Bruselanech obrovský dojem a na vývěsních štítech své jméno. Dodnes můžeme narazit na podniky se jmény Kafka Bar nebo Café Kafka.
„A bar that plays host to the young Flemish intelligentsia of Brussels is The Kafka, where the vodka flows like water and the conversations range from the ordinary to the existential.“
Mou hypotézou, kterou jsem jako špatný vědec a dobrý environmentalista vymyslel až v průběhu psaní prvního odstavce, je:
„Migrující české kavky neovlivňují život Belgičanů tak, jak jej ovlivnil jednorázový tah Kafky.“
Chápu, že vývěsní štíty nejsou žádným důkazem. Nejsem včerejší a vím jak se dělá standardní věda. Proto prosím neklejte a neodcházejte od svých počítačů. Tvrdá data přijdou co nevidět.
Mám totiž oprávněný důvod se domnívat, že opilý Kafka v místních barech vypověděl nadšeným posluchačům obsah svých literárních děl, aniž by je varoval před tím, že uvedením jeho myšlenek do praxe způsobí chaos.
Bruselané nadšení mladým Austro-hungariánem neváhali a zavedli pořádky takové, že Zámek či Prosec jsou oproti zdejší realitě sunárek pro kojence. Pro začátek rozdělili město na devatenáct nezávislých obcí, které mají vlastního starostu, hasičský sbor, polici, dodavatelské firmy na elektriku, plyn či svoz odpadu. Každá s těchto obcí se stará jen o své území, což působí časté zmatky a kompetenční spory. Nedivil bych se, kdyby někdo měl pocit, že něco jako Brusel snad ani neexistuje.
Bruselanům nelze upřít, že se všemožně snaží, aby to byla pravda. Chybí už jen málo, aby Brusel navždy smazali z povrchu zemského. Po té, co si zbourali středověké hradby, vrhli se na město. Novým stavbám musely ustoupit jak secesní domy Viktora Horty, tak středověká zástavba. Skleněné gheto evropských institucí se například rozprostřelo ve dříve prý idylické Leopoldově čtvrti. Na opačném konci si to se starými časy rozdala světová banka. Ve čtvrti Sint-Stevens se na to vrhlo NATO. Nenasytní úředníci zaplavují město a vytváří imaginární svět s neskutečnými dopady do reality. Absurdnost největších staveb tkví například v tom, že byl použit jako výborný konstrukční materiál asbest, který mnohé kanceláře učinil neúřadovatelnými. To je ale věc vedlejší, vraťme se k jádru věci – k byrokracii.
Na tu si místí obzvlášť potrpí. Není divu. Když zde kromě výše zmíněných institucí mají ještě 6 nezávislých parlamentů. Jak kolega Radim vtipně poznamenal, je to možná důvod, proč je ke každému formuláři potřeba 6 fotografií. Ve skutečnosti je jich potřeba jen 5. Poslední parlament vyžaduje na místo toho rodný list.
Snadno se Vám proto stane, že se dostanete do slepé uličky. Tak například my. Naší povinností je zaregistrovat se na příslušném úřadě k dočasnému pobytu a obdržet tak ID-card. Tato byro-procedura obnáší vyplnění několika formulářů v několika kopiích s několika fotografiemi a s potvrzením od banky, z porodnice a od třídního učitele, že jste na základce nezlobili. Pak už si stačí počkat v průměru 5 až 6 měsíců a máte to. Nic nevadí, že se zdržíte méně než 5 měsíců. Byrokratickou úlitbu 30 E však udělat musíte. Můžete se na to vykašlat, ale chcete-li si přivydělávat při studiu, tak zjistíte, že bez místní ID to nejde.
Proto pár chytrých evropských soudruhů vymyslelo další úřednický aparát na potírání tohoto šimla. A tady se dostávám ke klíčovému důkazu potvrzujícímu mou hypotézu. Tento aparát se jmenuje KAFKA INDEX. Jednoduše měří absurdnost úřednických výkonů. Zakukleně: „It is an indicator to measure as objectively as possible the most complex procedures so that we can then simplify them,” said a government spokesman.
Na bruselský zámek s kilometry skleněných chodeb, kde za nekonečnými řadami dveří úředníci za stoly obtěžkanými stohy papírů pečlivě sepisují svá nařízení a předpisy, aby zprůhlednili jejich fungování a přiblížili je lidem, zatímco výsledek je právě opačný, by byl Kafka určitě hrdý.
Vězte, že pokud budete mít problém s byrokracií, můžete zavolat na snadno zapamatovatelné číslo 111 345 876 786 987 213 098 453 789 3. Hovor je zpoplatněn 2E/min. a na řadu se dostanete za pouhých 13/min. Nebo si zdarma prohlédněte stránky KAFKA contact centra:
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat