Zajímavosti z Vilovy kuchyně

Pradleny a prádelníci:

Jenom ve čtvrti Ixelles, kde bydlím jsem napočítal přes dvacet veřejných prádelen. Vzhledem k tomu, že jsou většinou plné lidí, bych si dovolil tvrdit, že v Bruselu není zvykem mít vlastní pračku. Určitě i tady se najdou zarytí individualisté, kteří se stydí vytáhnout své špinavé prádlo na světlo boží. Ti by si však měli vzít příklad třeba z jinak velmi cudných muslimek, které se nebojí protočit své krajkové gaťky ve veřejné pračce. Říkáte si, že to musí být obrovská nuda čekat ve vlhké prádelně někdy i víc než hodinku, než se vám to vypere. Opak je ale pravdou. Občas si zahraju na šmíráka a pozoruju, co tam tak lidi dělají. Ženský si podrbou a skvěle se u toho pobaví. Děti sledují ve všudypřítomné televizi animáky a tváří si taky docela spokojeně. No a chlapy sledují ty točící se krajkový gaťky a baví je to asi nejvíc. Skoro lituju, že sám nemám důvod tento podnik navštívit. Náš dům totiž prádelnu má. Možná si tam ale jednou zajdu. Za tu srandu to určitě stojí.

Písek:

Jednou jsem se probudil a kdybych nebydlel ve sklepě, určitě bych se lekl, že nasněžilo. Ven jsem však vyšel už nutně probuzený, takže se žádný lek nekonal. Mou pozornost ihned upoutal bílý poprašek, který přes noc pokryl město a v rozích dokonce vytvořil i několika milimetrové závěje. Milé děti, byl to písek. Nebyl to však písek jak ho známe z našich pískovišť. Byl to zvláštní písek jemné zrnitosti a jasně bílé barvy. Asi něco na způsob písku z Tmavě modré laguny nebo jak se jmenoval ten film, kde jsou dva sourozenci na pustým ostrově a nakonec se spolu vyspí.

Chuj:

Jistě si teď o mě myslíte, že jsem sprosťák. Kdo si to nemyslí, tak asi nikdy nebyl na Ostravsku nebo nezná nikoho, kdo z tohoto kraje pochází. Úplně poslední možnost je, ale skoro vyloučená, že zná z tohoto kraje někoho slušného. Tak vězte ušklíbači, že ti největší kanálové ze Slezka, by v Belgii byli nejzdvořilejší gentlemani z východu. Zcela legálně by mohli všem, často po právu, říkat chuj. Jenom by k tomu museli připojit třeba morgan. Těm, co to nedošlo, tak chuj morgan je dobrý ráno.

Cyklistika:

Říká Vám něco jméno Radomir Šimůnek. Ne? Nevěště hlavu. Já to taky nevěděl. Je to však první jméno, která na vás vychrlí Belgičan interesovaný do sportu. Jak vám asi došlo, jde o cyklistuf. On a jemu podobní páni v nechutných elasťáčcích s vycpávkami v rozkroku a nohama do O se v Belgii těší dobré pověsti. U nás minoritní sport, v Belgii trhák se sledovaností 400-600tis. diváků. Nechápal jsem, jak může můj soused (jinak hráč na lesní roh v místní opeře) prosedět celou neděli u televize a sledovat cyklistiku. Inu jiný kraj jiný mrav.

Barvičky:

Kdybyste někdy byli v Bruselu, tak vězte, že zelená na semaforu znamená jedˇ,jdi, ale buď opatrný. Oranžová znamená, jedou všechny vozidla ze všech směrů. No a červená znamená jeď hodně rychle, ať tě nesejme někdo, kdo má zelenou. Tento alternativní přístup k pravidlům silničního provozu má hlavně v ranních a odpoledních hodinách za následek to, že nejede nikdo. Propletenec aut rozmotávají muži v oranžových kombinézách, kteří jsou pravděpodobně dočasně odvoláváni z místních nádraží, aby do silniční dopravy vnesli trochu svého železničářského umu.

Hovínka:

Nejrozumnějším způsobem dopravy v době zácpy je prachobyčejná předpotopní pěší chůze. Musíte ovšem počítat s menším rizikem. Místní pejsci na rozdíl od aut zácpou netrpí. Chodníky systematicky a hlavně nepravidelně kontaminují. Kolega Radim už měl tu smůlu. Já na to teprve čekám. Pro filozofy zahleděné do sebe nebo pro astronomy zahleděné do nebe je tohle město učiněná pohroma.

Čůrání chlapečků:

V dnešním světě se za všechno platí. Brusel je jak známo pupek světa a hlavní město Eurosajuzu a v tomhle je zase o krok napřed. V některých hospodách se tady totiž platí za použití WC a to i když jste hosti. To si pak rozmyslíte, kolik močopudný piv po dvoudeckách nalámete. Jedinou výjimkou jsou těhotné ženy, ale ty zas to pivko nemůžou. Není proto divu, že místní muži následují příkladu čůrajícího chlapečka a uleví si skoro kdekoliv. Že jsou chcánky cítit v metru bych ještě snesl, ale dnes jsem je cítil i v kostele a voda v kropence se mně zdála nějaká teplá….