Brusel se na mě valí ze všech stran. Člověk nestihne dodělat jednu věc a už se žene do další. Takže čas na rekapitulaci posledních několika dní je zase až teď. A to jenom proto, že sem neodešel na barbecue party....
Od pátku do neděle jsem se trénoval na komunikačním školení FYEG. Na mě, a dalších 9 účastníků, se vrhli hosté z různých oblastí. K nejzajímavějším patřili Graham Burgess – mediální poradce EGP, který se nás snažil cupovat v rozhlasových rozhovorech, Christophe Coakley – pracovník tiskového oddělení Green group v Evropském parlamentu se nás pokoušel přesvědčit, že jeho styl tiskových zpráv je ten nejlepší na světě (rozhodně ne).
Simon Nazer, který má na starosti nová média v Greenpeace International nám působivě ukázal na příkladu pralesní kampaně (viz níže) a Dove (video1, video2) jak Greenpeace využívají v kampaních nová média, zejména video ve spojitosti se sociálními sítěmi. A na závěr jsme mohli posoudit připravovanou celevropskou kampaň EGP před volbami do Evropského parlamentu. Szilvia Csanyi, hlavní manažerka kampaně, byla sice trošku rozhozená, protože se její drahá kampaň nelíbí jednotlivým národním státům, u nás ale zabodovala.
V sobotu jsme se pak zapojili do místní akce probíhající v rámci Evropského týdne mobility. Společně s bruselskými mladými zelenými jsme se řítili ulicemi na sp
eciálním šlapacím baru. Představte si, že máte barový pult s pípou a sedícími hosty a ten namontujete na vozítko s pivním sudem, volantem a rádiem s pořádnýma reprákama a pod barové stoličky namontujete šlapky. A když všichni sedící začnou šlapat, vozítko se prostě dá do pohybu. Takhle jsme si to jezdili centrem města a rozdávali letáčky o nutnosti více místa pro cyklisty, ohleduplnější chování řidičů. V Bruselu totiž půlka lidí jezdí na kole a druhá půlka na ně najíždí a troubí auty. Počet cyklistů je neuvěřitelný, stejně jako chování řidičů.
V neděli by se pak nezaujatému pozorovateli mohlo zdát, že naše kampaň měla 100% úspěch. Od rána jste totiž ve městě nemohli potkat auto, po hlavních ulicích se valily tisíce lidí na kole a veškerá hromadná doprava byla zadarmo. Vypadá to sice jako halucinace vyhulenýho hipíka, ale opravdu to tak bylo; v Bruselu se totiž konal Den bez aut v rámci již zmíněného týdne mobility. Proto jsme s Emou a Míšou čapnuli kola a jeli se trošku projet. Jen tak si jezdit po magistrále, kde se normálně valí tisíce aut za hodinu, je celkem dobrý pocit, doporučuji vyzkoušet :)
Po náročné jízdě jsem dorazil zpátky na byt a zjistil, že zase přijelo pár nových obličejů. Oslavili jsme to slivovicí, která zbyla po Lukášovi, Becherovou, kterou přivezla Lisbet a růžovo-oranžovým pitím s nápisem Sex-on-the-beach, který byl zakoupen v Lidlu na nějakou párty, ale nebyl z pochopitelných důvodů dopit. Pořád ještě stojí v obejváku na stole :)
A tak skončil první víkend v Bruselu. Jen tak na okraj, co se nevešlo do textu. Zkusil jsem už asi 10 druhů piv a nechápu, jak můžeme v Čechách vydržet celej večer na jednom druhu. Ochutnal jsem skvělou africkou citronovo-cibulovo-kariovou omáčku Yaese, nebo tak nějak. V sobotu jsem ve 2 v noci sledoval 20min Warda (spolubydla), jak se v Simsech snaží osprchovat svou postavičku, ale nemůže ji dostat do sprchy, která má vchod otočený nepochopitelně do zdi. Už 3 dealeři se mi pokusili prodat trávu, což se limitně blíží počtu mých průchodů naší ulicí. Umím říct flámsky dobrou doc. Slaap well!
Od pátku do neděle jsem se trénoval na komunikačním školení FYEG. Na mě, a dalších 9 účastníků, se vrhli hosté z různých oblastí. K nejzajímavějším patřili Graham Burgess – mediální poradce EGP, který se nás snažil cupovat v rozhlasových rozhovorech, Christophe Coakley – pracovník tiskového oddělení Green group v Evropském parlamentu se nás pokoušel přesvědčit, že jeho styl tiskových zpráv je ten nejlepší na světě (rozhodně ne).Simon Nazer, který má na starosti nová média v Greenpeace International nám působivě ukázal na příkladu pralesní kampaně (viz níže) a Dove (video1, video2) jak Greenpeace využívají v kampaních nová média, zejména video ve spojitosti se sociálními sítěmi. A na závěr jsme mohli posoudit připravovanou celevropskou kampaň EGP před volbami do Evropského parlamentu. Szilvia Csanyi, hlavní manažerka kampaně, byla sice trošku rozhozená, protože se její drahá kampaň nelíbí jednotlivým národním státům, u nás ale zabodovala.
V sobotu jsme se pak zapojili do místní akce probíhající v rámci Evropského týdne mobility. Společně s bruselskými mladými zelenými jsme se řítili ulicemi na sp
eciálním šlapacím baru. Představte si, že máte barový pult s pípou a sedícími hosty a ten namontujete na vozítko s pivním sudem, volantem a rádiem s pořádnýma reprákama a pod barové stoličky namontujete šlapky. A když všichni sedící začnou šlapat, vozítko se prostě dá do pohybu. Takhle jsme si to jezdili centrem města a rozdávali letáčky o nutnosti více místa pro cyklisty, ohleduplnější chování řidičů. V Bruselu totiž půlka lidí jezdí na kole a druhá půlka na ně najíždí a troubí auty. Počet cyklistů je neuvěřitelný, stejně jako chování řidičů.V neděli by se pak nezaujatému pozorovateli mohlo zdát, že naše kampaň měla 100% úspěch. Od rána jste totiž ve městě nemohli potkat auto, po hlavních ulicích se valily tisíce lidí na kole a veškerá hromadná doprava byla zadarmo. Vypadá to sice jako halucinace vyhulenýho hipíka, ale opravdu to tak bylo; v Bruselu se totiž konal Den bez aut v rámci již zmíněného týdne mobility. Proto jsme s Emou a Míšou čapnuli kola a jeli se trošku projet. Jen tak si jezdit po magistrále, kde se normálně valí tisíce aut za hodinu, je celkem dobrý pocit, doporučuji vyzkoušet :)
A tak skončil první víkend v Bruselu. Jen tak na okraj, co se nevešlo do textu. Zkusil jsem už asi 10 druhů piv a nechápu, jak můžeme v Čechách vydržet celej večer na jednom druhu. Ochutnal jsem skvělou africkou citronovo-cibulovo-kariovou omáčku Yaese, nebo tak nějak. V sobotu jsem ve 2 v noci sledoval 20min Warda (spolubydla), jak se v Simsech snaží osprchovat svou postavičku, ale nemůže ji dostat do sprchy, která má vchod otočený nepochopitelně do zdi. Už 3 dealeři se mi pokusili prodat trávu, což se limitně blíží počtu mých průchodů naší ulicí. Umím říct flámsky dobrou doc. Slaap well!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat