Tady a teď

Je zvláštní, jaké důsledky může mít výlet do zahraničí na vaše kuchařské schopnosti. Někdo by čekal, že budu jíst jenom hranolky a zapomenu co to je plotna. Někdo jiný by si snad pomyslel, že se naučím vařit spoustu místních specialit….

Jenom hranolky jíst nejde, protože člověk kyne. Nečekal bych, že to můžu říct, ale je to tak. Místní speciality se zase lze naučit jen těžko, jelikož spolubydlící jedí buď polotovary, nebo maso s hranolkama. Takže krom (sojové) klobásy s bramborovou kaší a jablečným pyré vlastně nic nového z Belgie neumím.

Zato jsem se ale nečekaně vrhl na kuchyni českou. I když tu zásadní suroviny jako třeba hrubá a polohrubá mouka, zakysaná smetana, tvaroh, nebo kysané zelí nejsou prakticky k dostání, nezabránilo mi to se v tomto směru rozvíjet. Díky dovozu pomocí návštěv a podobně mi to vlastně nic nechybí. A tak umím upéct bublaninu, uvařit svíčkovou, tvarohové, kynuté a houskové knedlíky, lusky na smetaně, cibulačku a podobně. Dnes jsem poprvé vařil bramborový knedlík a musím říct, že jsem na sebe zase pyšný. Padl za vlast před půl hodinou. Nakrájen nití, se špenátem a sojovou flákotou na česneku, zapíjen (místním) pivem. Ach!

A tak se nedá říci, že bych výletem ven na svou vlast nějak zanevřel. Naopak, jak již mnoho lidí poznalo na vlastní kůži, výlet ven jen mou identitu upevnil….

PS. Další na řadě je vegetariánský ukrajinský boršč. O výsledcích Vás budu (v případě úspěchu) možná informovat.