Kolik návštěv máš, tolikrát jsi člověkem (1)

Od počátku února můj pokoj ochutnalo již 6 lidí. Někomu sem musel Brusel ukazovat, někdo mi z něj zase ukázal něco nového. Další návštěva bude mít program zase o něco plnější :)

Na konci ledna mě dočasně opustila alespoň předstíraná nutnost studovat a tak jsem mohl konečně rozhrnout závěsy, odemknout dveře a vpustit na sebe něco ze světa kolem. A jak už to tak bývá, kdo jednou otevře dveře, má problémy je pak zase zavřít. Turisti jsou totiž všude. Že jen tři prstíky strčí, ohřejou se a hned zase půjdou. To určitě. Aby do nich člověk cpal wafle, hranolky, lil pivo, vodil po městě než se jich zbaví :)

Začalo to Ritou, jejíž autobus měl na příjezdu dvě hodiny zpoždění a donutil mě tím si poprvé v životě koupit Financial Times a Pannos s mozzarelou. Bruselu jsme ale moc neužili, protože návštěva Kolíka a Paříže vypadala mnohem zajímavěji. Pakliže bych měl určit nejzajímavější momenty tak u Kolíka jednoznačně tradiční francouzské bagety a automatické metro v Rennes (žádný řidiči, všechno počítač), v Paříži pak kontejner plný nových knížek s klimaticko-energetickou tématikou. Bohužel se mi skoro žádné nevešly do batohu. A tak jsem musel místo toho obdivovat Eiffelovku, Monmartre, Musé d’Orsay, Notre Dame a podobně….

Zpátky sme to vzali Thaysem, Paříž Brusel za hoďku a čtvrt je fakt mazec. A stejně rychle utekl i zbytek návštěvy. Na závěr je třeba dodat, že Eurolines je férová společnost. Jelikož nám na začátku sebrala dvě hodiny času, na konci nám je zase vrátila, dokonce i s úroky. Autobus měl na odjezdu nečekaně dvě a půl hodiny zpoždění. Stálo mě to dvoje wafle a jedno pivo :)